Než začneme vařit

Život v naší potravě a účinných látkách se nazývá enzymy. Jsou klíčovou funkcí účinku potravy na naše tělo. Je to ta účinná látka, která tělo vyživuje a udržuje při životě, účinná látka, která je ukryta v semenech rostlin, v klíčení a růstu rostlin. Tento princip života je známý jako enzym.

Enzymy jsou popisovány jako komplexní substance, které nám umožní potravu strávit a přijmout do krve. Enzymy však nejsou žádnou hmotnou "substancí", ale nehmatatelnou, magnetickou, kosmickou energií principu života, která je úzce spojena se všemi akcemi a činnostmi každé molekuly lidského těla, rostliny a každé formy života. Jestliže jsme si tohoto jasně vědomi, pak také víme, proč si máme naši potravu vybírat s rozumem a šikovností a proč má být syrová, nevařená a nezpracovaná.

Nemůžeme mít současně život a smrt, ať už se to týká našeho těla nebo plodů, salátů, zeleniny, ořechů či semen. Tam, kde je život, jsou i enzymy.

Enzymy jsou citlivé na teplotu vyšší než 45 °C. Při teplotě vyšší než 50 °C začnou být těžkopádné stejně jako lidské tělo v horké lázni. Při teplotě 54 °C vyhasne většině enzymů život. Také v mrtvých tělech prehistorických zvířat, která byla nalezena v severních oblastech země, jako na Sibiři a v jiných zledovatělých krajinách, byla zjištěna spousta enzymů. Tato zvířata rychle zamrzla asi před 50 000 lety během neočekávaného zledovatění a jejich enzymy se staly ihned aktivními, jakmile svaly roztály na tělesnou teplotu. Enzymy mohou být beze ztrát konzervovány při nízkých teplotách.

Jinými slovy řečeno, enzymy jsou katalyzátory a jako takové podporují pochody a změny, aniž by samy změnily svou podstatu. Po tomto krátkém vysvětlení jste jistě schopni zhodnotit, jaký význam má rozum, logika a inteligence při volbě potravin, kterými živíte své tělo. Má to být potrava nejen syrová, ale také potrava, která má být. jedena a připravována tak, aby rychlým a účinným způsobem vyživovala buňky a tkáně vašeho těla.

Obnovování (regenerace) je zákonem života.

Jestliže nejíme, zemřeme. Nejíme-li stravu, která naše tělo správně vyživuje, zemřeme nejen předčasně, ale na cestě ke smrti ještě trpíme. Jestliže denně opatříme našemu tělu elementy, ze kterých je samo složeno, můžeme se těšit dobrému zdraví za předpokladu, že věnujeme přiměřenou pozornost a ohled druhé části našeho bytí, naší duši a duševnu. Ale ani ta nejlepší strava na světě nezabrání chátrání našeho těla, jestliže jsme ustavičně vystaveni zlobě, strachu, starostem, zklamání a negativním stavům naší mysli. Buňky vašeho těla potřebují potravu, aby mohly regenerovat. To znamená, že se samy vyčerpají tím, že dodají tělu sílu a energii a musí být nahrazeny novými.

Buňky mají jen jednu jedinou možnost, jak se dostat k potravě, a to znamená, že jsou odkázány na to, co sníte a vypijete.

Jestliže jsou buňky vašeho těla dobře živeny a jestliže jsou vyčerpané a opotřebované buňky z těla vyloučeny se zbytky nestrávených substancí, pak máte dobré vyhlídky na získání a udržení zářícího zdraví, a to tak dlouho, dokud trvá regenerace života.

Obnovování života?

"Regenerací života" zcela určitě nemyslím regeneraci potravou, která "žije" hemžením červů. Míním čerstvou syrovou potravu - zeleninu, saláty, ovocné plody, ořechy a semena - živou potravu, vyplněnou elementem života známým jako enzymy. Enzymy nejsou ani "věci", ani "substance". Jsou principem života v atomech a molekulách. (Dva nebo tři atomy, které se spojí, vytvoří molekulu.) Tím způsobem je každá buňka ve struktuře rostliny naplněna životem, který nazýváme enzymy. Enzymy jsou tak záhadné jako život sám. Jsou citlivé na teplo a odumírají při teplotě nad 45°C.

Zahřáním potravy přes 45 °C je zřejmě vyřčen rozsudek smrti nad enzymy a výsledkem je mrtvá strava. Chladno naproti tomu a dokonce zmrazení pod 0°C enzymům neškodí.