Život s úsměvem


Jedy v potravinách očima chemika

18.04.2014 15:57

 

Ing. Vít Syrový začínal ve Výzkumném ústavu potravinářském v oddělení výživových a přídavných látek. Pak pracoval u společnosti Country Life ve funkci vedoucího pekárny celozrnných druhů chleba a pečiva. Během dalšího působení zastupoval převážně zahraniční potravinářské koncerny, tudíž měl možnost seznámit se s řadou významných evropských výrobních závodů. V současnosti působí jako nezávislý odborný poradce zdravého životního stylu, a to především v oblasti stravování, dietetických konzultací a výživových doporučení.

S Vítem Syrovým jsme se setkali na pražském festivalu Jeden svět, kde měl přednášku k filmu The Human Experiment, věnovanou škodlivým látkám ohrožujícím naše fyzické zdraví.

Při zhlédnutí filmu The Human Experiment jsem začala o potravinářském průmyslu pochybovat. Existuje vůbec nějaká etika, kterou by výrobci potravin dodržovali?

V současném materialisticky orientovaném světě chybí etika téměř ve všech oborech, tak proč by tomu mělo být jinak v potravinářství? V dřívějších etapách lidského vývoje lidé vnímali, že existují duchovní zákony a nehmotné síly, jež na nás působí a jejichž účinku jsme podrobeni. Chápali také zákon zpětného působení, vědecky vyjádřeno, jako zákon akce a reakce. Tyto různé projevy zákona karmy dokazují, že se nám vše vrátí, ať je to dobré, či špatné. Moderní člověk se však často mylně domnívá, že žádnou zodpovědnost nemá a může si dělat, co se mu zachce. Třeba produkovat otrávené potraviny, jež poškozují zdraví ostatních.

Proto bychom měli ve svém vlastním zájmu dobře zvážit, co nakupovat, abychom pak nemuseli řešit následky špatných rozhodnutíNeměli bychom cokoli koupit jen proto, že je to levné, nebo kvůli lákavé reklamní kampani. Je potřebné zamyslet se včas, tedy dříve, než daný výrobek koupíme, a předem zvážit, zda ho koupit, či nikoli. Nejen u potravin, ale i u všech ostatních produktů bychom se zaměřit spíše na kvalitu než na kvantitu či televizní reklamu.

Jak se vyhneme škodlivým látkám, které na nás číhají? Které jsou nejnebezpečnější?

U různých chemických látek užívaných v potravinářství, kosmetice i v předmětech denní potřeby vědci nepříznivé účinky popsali. Kromě toho se převážná část chemikálií do těla dostává s tím, co sníme či vypijeme. Neznalý konzument přijímá přídatných látek od tří do sedmi kilogramů potravinářských ročně. Takové množství chemikálií organismus nejen zatěžují, ale leckdy poškozují.

Producenti chemikálií se nám sice snaží namluvit, že „bez chemie to nejde“ a že výrobci dělají vše pro „blaho konzumentů“. Ale chemikálie, které výrobci užívají, zjevně neslouží k tomu, aby byl produkt kvalitnější nebo zdravější. Pro většinu výrobců je prvořadý zisk. A jak ho dnes dosahují? Chytře: pomocí vody a chemie. Současní výrobci z technologických či ekonomických důvodů cíleně užívají různé preparáty, jimiž se snaží nejen zjednodušit, ale hlavně zlevnit produkci. Do zpracovaného masa i uzených masných výrobků výrobci například „vpašují“ různými způsoby značné množství vody. Proč bychom ale měli kupovat výrobky napumpované vodou a chemií?

Jako rodiči mi jde o zdraví dětí. Vejdeme-li do obchodu, číhá na každém kroku spousta lákadel. Můžeme se spolehnout, že potraviny pro děti jsou skutečně pro děti ajsou nezávadné? Jak je to například s dětskou šunkou? S dětským pitím? Se sladkostmi? Jaké výrobky ohrožují zdraví dětí nejvíc?

Bohužel se nemůžete spolehnout, že potraviny určené dětem jsou nezávadné. Mnozí výrobci vychytrale využívají to, že většina nakupujících nezná „mezery“ v zákonech. V nich se třeba uvádí, že rizikové přídatné látky nesmějí být používány k výrobě potravin určených pro malé děti. Ale běžně se prodává „dětská šunka“ i další „dětské uzeniny,“ do nichž výrobci přidávají toxické dusitany, a dokonce to uvádějí ve složení na obalu. Zároveň ale na obale uvedou malé upozornění „určeno pro děti od tří let“.

V zákonných opatřeních totiž stojí, že omezení platí pouze pro děti do tří let. Podíváte-li se do složení různých sladkostí, které děti s oblibou konzumují, jako jsou limonády, zmrzliny, bonbony, zjistíte, že obsahují nemálo z chemických látek, které by se správně v dětské stravě neměly vyskytovat. Leckdy v nich naleznete umělá sladidla, barviva, konzervanty a další. Nepříznivé zdravotní dopady umělých barviv a konzervantů jsou přitom všeobecně známé.

Kromě toho je třeba vyhýbat se umělým sladidlům, protože můžou mít karcinogenní účinky hlavně na ledviny a močový měchýř. Umělá sladidla jsou určená pro diabetiky, tudíž je třeba brát jejich přídavek do běžného výrobku jako nadužití. Pokud je výrobci přidávají do dětské stravy, lze to z morálního hlediska kvalifikovat jako zločin. Časté užívání umělých sladidel totiž může mít souvislost s výskytem rakoviny ledvin.

Celý rozhovor si přečtete s podrobnostmi o škodlivých látkách v potravinách v dubnové REGENERACI.

Připravila Pavlína BRZÁKOVÁ

 

 

—————

Zpět