Jídlo jako lék

Zelené potraviny

Člověk odjakživa konzumuje rostlinnou stravu v nejrůznějších formách, druzích a množstvích. Od prapůvodního sběrače kořínků a bobulí se dostal přes období intenzivního zemědělství až po současný konzumní způsob života, kdy se v našem jídelníčku objevují už i takové pojmy, jako je „junk food“, což sice označuje stravu na bázi rychlého občerstvení, ale slovo „junk“ v angličtině znamená také „odpadky“. Myslím, že v tomto smyslu by nám trochu zpátečnictví neuškodilo...ale vraťme se k těm rostlinám...
...s rostlinami se jednoznačně pojí zelená barva. Tu mají všechny společnou, minimálně některé jejich část. Její tajemství spočívá v obsahu zeleného rostlinného barviva – chlorofylu.
Chlorofyl je organická molekula, která má ve svém centru atom hořčíku. Jde o látku, která má v přírodě zcela nezastupitelné postavení. Jejím úkolem je zachytit v sobě sluneční energii a umožnit jí zabudování do chemických sloučenin, hlavně sacharidů v procesu zvaném fotosyntéza. Vzniklé sacharidy jsou důležité nejen pro samotné rostliny, ale i pro živočichy – a to včetně člověka, kteří se rostlinami živí.
Chlorofyl má pro své konzumenty ale spoustu dalších významných přínosů, než pouze ten výživový. Díky svým unikátním vlastnostem dokáže pozitivně působit na mnoho zdravotních aspektů lidského těla.

Díky podobnosti své struktury s lidským krevním barvivem hemoglobinem chlorofyl údajně významně napomáhá při léčbě chudokrevnosti a anémie. Výzkumy ukázaly pozitivní vliv v nárůstu počtu červených krvinek.

Konzumace chlorofylu napomáhá léčení různých typů kožních nemocí. Zmírňuje svědění a pálení, při vnitřním i vnějším užití přináší úlevu při chronickém akné. Má výrazné dezinfekční účinky a podporuje hojení a obnovu kůže.

Chlorofyl údajně pozitivně působí i na léčbu potíží s mužskou potencí, kdy podporuje zvýšení počtu spermií.

Kromě antiseptických a dezinfekčních účinků chlorofyl podporuje obranyschopnost organismu, neutralizuje působení některých karcinogenů a tím výrazně přispívá k ochraně těla před zhoubnými nádory.

Mezi nejznámější vlastnosti chlorofylu patří jeho schopnost neutralizovat nepříjemné tělesné pachy, například odér po požití jídla, alkoholu a tabáku, či zápach z nadměrného pocení.

Chlorofyl působí příznivě prakticky na celou trávicí soustavu od okamžiku, kdy vstoupí do úst, až do chvíle, kdy tělo opouští. V ústech pomáhá odstranit nejen nepříjemný zápach, ale díky antiseptickému a regeneračnímu působení má příznivý vliv i na zuby a dásně. Podobné účinky má i v žaludku u osob trpících žaludečními vředy a v tenkém střevě se projeví jeho detoxikační působení. Velkým přínosem je chlorofyl pro tlusté střevo. To v těle opisuje několik ostrých zatáček, v nichž často dochází ke stagnaci odpadu a množení patogenních bakterií. Chlorofyl podporuje peristaltiku, pomáhá neutralizovat toxiny a potlačuje růst škodlivých mikroorganismů.

Pradávné zvyky přírodních národů pokrývat otevřené rány drcenými zelenými listy mají zcela jasný původ. Chlorofyl v nich obsažený brání infekci, mírní krvácení, urychluje hojení a minimalizuje tvorbu jizev. Podobný vliv má barvivo i na popáleniny, zmírňuje svědění, bolestivost a podráždění povrchových zranění.


Mezi zelené potraviny se řadí několik skupin rostlin. Jednou z nich jsou obilné a luštěninové výhonky. Mnoho z nás si pod pojmem obilí představí patrně zralý klas či hotovou mouku a výrobky z ní. Pravdou však je, že již staří Egypťané a starověké kultury Orientu kromě zrn hojně konzumovali i obilné výhonky. Tyto jsou totiž koncentrovanými zdroji nezbytných živin s minimální kalorickou hodnotou, avšak s příznivými vlivy na řadu tělesných funkcí. Jsou bohaté na vitamíny, minerály, enzymy, bílkoviny, chlorofyl a mnoho dalších důležitých zdrojů pro vývoj budoucího klasu. A to vše v ideálních vzájemných poměrech, které jsou důležité pro optimální vstřebávání a využití. Konkrétně se jedná o mladé výhonky pšenice, ječmene a vojtěšky, nazývané také alfalfa.

Další skupinou jsou řasy. A to jak jednobuněčné sladkovodní řasy, tak více známé řasy mořské. Jejich kalorická hodnota je mizivá, zato jsou doslova nabity vitamíny, minerály, komplexními proteiny, enzymy, chlorofylem a dalšími živinami důležitými pro lidské tělo. Zvláště cennými zdroji nutrientů jsou zejména dvě jednobuněčné sladkovodní řasy – spirulina a chlorela. Jde o velmi staré organismy, jedny z vůbec nejstarších na Zemi. Jsou velmi primitivní a jednoduché, právě v tom ale spočívá jejich síla. Neplýtvají energií a veškerou svou buněčnou aktivitu zaměřují na produkci živin. Říká se o nich, že se jedná o nejkoncentrovanější zdroj živin ve známém vesmíru.
Mořské řasy představují tradiční součást jídelníčku čínské a japonské kuchyně. Rozšiřují se však i do jiných zemí. Oblíbené jsou pro svou svou chuť, ale také vysokou koncentraci živin, především vzácného jódu. Mají totiž velikou výhodu proti jinému významnému zdroji jódu, kterými jsou mořské ryby. Řasy neobsahují téměř žádný tuk a tedy nemohou kumulovat toxické látky a těžké kovy, jako tomu hrozí u ryb. Kromě jódu obsahují mořské řasy také chlorofyl,vlákninu, celé spektrum vitamínů skupiny B, hořčík, vápník, zinek, sodík a další.

Zelené výhonky a (především sladkovodní) řasy se vyznačují téměř nekonečným seznamem obsažených látek:
 

VITAMÍNY:

Beta karoten – prekurzor vitaminu A důležitého pro normální růst a vývoj, zdravý zrak a reprodukci
Biotin (vitamín H) – nezbytný pro fungování některých enzymů, podporuje vstřebávání vitamínů skupiny B
Cholin – esenciální živina, kterou tělo neumí samo vyrobit. Nutný pro fungování mozku
Lutein – karotenoid, hraje důležitou roli při ochraně lipidů před oxidací volnými radikály. Podporuje zdraví srdce a cév, zdraví oční sítnice a čočky
Lykopen – karotenoid, má antioxidační účinky, ochrana proti rakovině, zdraví srdce a cév, plic a kůže.
Vitamín B1 (thiamin) – součást enzymů, které se účastní trávení sacharidů a podílí se na regulaci hladiny glukózy v krvi
Vitamín B2 (riboflavin) – nedostatek způsobuje ekzémy, šedý zákal a poruchy vidění
Vitamín B3 (niacin) – potřebný k uvolňování energie ze sacharidů, účastní se řízení hladiny krevního cukru, udržování zdravé kůže, správné funkce nervového systému a zažívacího traktu. Pomáhá uchovávat zdravý mozek a nervové buňky, může zmírňovat deprese, úzkostné stavy a nespavost, důležitý pro zdraví kloubů
Vitamín B5 (kyselina pantotenová) – zdraví nervové soustavy, paměť, koncentraci, stav kůže, činnost nadledvinek a vstřebávání živin. Napomáhá v boji pro závislosti na alkoholu
Vitamín B6 (pyridoxin) – nezbytný pro vstřebávání a trávení bílkovin a zdraví srdce. Pomáhá redukovat otoky a stabilizovat hladinu ženských pohlavních hormonů
Vitamín B8 (kyselina listová) – tvorba hemoglobinu, nedostatek způsobuje anémii, poruchy růstu, poruchy kožní pigmentace, rychlejší šedivění vlasů, v těhotenství může zapříčinit vývojové vady plodu
Vitamín B12 (kobalamin) – nedostatek vede k anémii, degeneraci nervů, předčasné senilitě, nadměrné únavě či mentálním poruchám
Vitamín C – silný antioxidant, zdraví kůže, zubů, dásní, očí, svalů, pojivových tkání a růstové procesy
Vitamín E (tokoferol) – silný antioxidant, podporuje reprodukční funkce a zdraví srdce
Vitamín K – srážení krve
Zeaxantin – silný antioxidant, zdraví zraku
 

MINERÁLY:

Draslík – rovnováha minerálů a tekutin, tonizuje svaly, zpevňuje pokožku
Fosfor – hustota kostí, účastní se trávení sacharidů a vitamínů skupiny B
Hořčík – nedostatek vede ke svalovým křečím a poruchám srdeční činnosti. Nutný pro vstřebávání vitamínů C, B a bílkovin
Chrom – štěpení bílkovin, tuků a sacharidů, pomáhá udržovat normální hladinu krevního cukru, může snižovat hladinu celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a triglyceridů. Pomáhá využívat inzulín, prevence vzniku cukrovky
Jod – nezbytný pro štítnou žlázu pro tvorbu hormonu tyroxinu
Kobalt – důležitá součást některých enzymů
Mangan – důležitá role v enzymatickém systému, podporuje funkci přenašeče nervových vzruchů acetylcholinu a pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi
Měď – nezbytná pro výstavbu kolagenu, základní bílkoviny kostí, kůže a pojivové tkáně. Důležitá při tvorbě červených krvinek, posilování imunity a plodnosti. Prevence vysokého krevního tlaku a poruch srdečního rytmu, ochrana tkání před poškozením volnými radikály, prevence rakoviny, srdečních chorob.
Selen – zpomaluje stárnutí, ochrana před volnými radikály, vylučování karcinogenů, činnost srdce
Síra – zdraví pokožky, kůže, nehtů a pojivových tkání, okysličení mozku
Vápník – zdraví kostí, zubů, regulace srdečního rytmu a rovnováhy zásad a kyselin
Zinek – tvorba bílkovin, zdraví vlasů, obrana proti infekcím, součást enzymů
Železo – tvorba hemoglobinu
 

AMINOKYSELINY:

Alanin – součást buněčných stěn
Arginin – sexuální a reprodukční zdraví, detoxikace krve
Cystein – zdraví slinivky, zmírňuje některé symptomy potravinových alergií a intolerancí
Fenylalanin – produkce tyroxinu, regulace úrovně metabolismu
Glycin – využití kyslíku v buňkách
Histidin – přenos nervových vzruchů především ve sluchových orgánech
Isoleucin – optimální růst, rozvoj inteligence, rovnováha dusíku v těle. Důležitý pro výkonnost sportovců a regeneraci po výkonu
Kyselina aspartamová – transformace sacharidů na buněčnou energii
Kyselina glutamová – palivo pro mozkové buňky
Leucin – stimuluje mozkové funkce, nezbytný pro práci svalů
Lysin – výstavba krevních protilátek, podporuje oběhový systém, normální růst buněk
Methionin – působí sedativně na nervový systém, nezbytný pro metabolismus tuků a zdraví jater
Prolin – prekurzor kyseliny glutamové
Serin – chrání tukové vrstvy obalující nervová vlákna
Threonin – posiluje imunitní systém, tvorba kolagenu
Tryptofan – zlepšuje využití vitamínů skupiny B, nezbytný pro zdraví nervového systému, podporuje emoční stabilitu
Tyrosin – zpomaluje stárnutí buněk, potlačuje aktivitu center hladu, správné zbarvení pokožky a vlasů
Valin – stimuluje mentální činnosti a svalovou koordinaci
 

ENZYMY:

Amyláza – nutná ke štěpení škrobů
Cytochrom oxidáza – podporuje buněčné dýchání
Kataláza – účastní se rozkladu peroxidu vodíku na vodu a kyslík v krvi a tkáních
Lipáza – štěpení tuků
Peroxidáza – podobně jako kataláza
Proteáza – trávení bílkovin
Seperoxid dismutáza (SOD) – silné antioxidační vlastnosti, podpora organismu proti předčasnému stárnutí
Transhydrogenáza – tonus srdeční svaloviny

Klasickou skupinou zelených potravin je pak také zelenina obsahující chlorofyl. Jedná se především o brokolici, kapustu, květák, listový salát, pažitka, petrželka, růžičková kapusta, řeřicha, špenát a  zelí.

Kdo dočetl až sem, jistě pochopil, jak téměř bezednou studnicí důležitých látek zmíněné potraviny jsou. Jeden každý druh obsahuje většinu z uvedených, některý více, jiný méně. Konkrétní vlastnosti jednotlivých zelených potravin a jejich ideální využití, či „specializaci“ si popíšeme v příštím díle.

Zdroj: Maria Dallen: Zelene potraviny

 

 

Zelené potraviny

Stále se hledají odpovědi na otázky, proč lidé trpí tak zvanými civilizačními nemocemi a nejrůznějšími syndromy, které často nemají žádné měřitelné či zjistitelné důvody. idativní působení volných radikálů

nedostatek minerálů ve stravě

nedostatek enzymů ve stravě

překyselení organismu

působení toxických látek z prostředí

nedostatečné vylučovací funkce

zánětlivé procesy v organismu

Jedná se o chronické obtíže, které mívají několik příčin.
Za nejčastější se považují:
Volné radikály jsou produkty našeho vlastního METABOLISMU. Byly tu vždy a vždy budou. Ale ne vždy představovaly tak silného protivníka pro naše zdraví, jako v současné době.
Volné radiály jsou, jednoduše řečeno, agresivní částice s lichým počtem elektronů, které hledají ten chybějící elektron do páru. Jsou ochotny pro to udělat cokoliv, i jej doslova „vyrvat“ z jiné buňky. Tím dotyčnou buňku poškodí. Jako upír jí seberou rovnováhu, poškozená buňka se sama stane upírem a začne se chovat stejně. Navíc, buňky se při svém množení dělením kopírují, takže poškozená buňka pak produkuje další poškozené.
Za normálních okolností má tělo, pakliže je v dobré kondici, vlastní ochranné mechanismy, aby působení volných radikálů zneutralizovalo. Pomocí tak zvaných ANTIOXIDANTŮ opravuje poškozené buňky a vrací tělu rovnováhu.
Jako ANTIOXIDANTY fungují některé z vitamínů či přírodních barviv obsažených v rostlinách. Člověk je musí přijímat stravou.
Problémem je, že v současné době přibylo mnoho dalších působení, které vznik volných radikálů podporují, například stres, škodliviny z potravy nebo životního prostředí a naopak ubylo ochranných mechanismů, které zajišťovaly přirozenou rovnováhu a ty, které zůstaly, ztratily svou původní sílu. Boj se stal nevyrovnaným a člověk snadněji onemocní.
Řešením je konzumace stravy bohaté na antioxidanty, vyrovnávat negativní působení stresu relaxací a zdravým pohybem a pečovat o své zdraví.

S úbytkem přirozené a čerstvé stravy pěstované v přirozených podmínkách ubývá i cenných minerálů v ní obsažených. Člověk však tyto látky potřebuje pro správné fungování všech procesů v těle. Ačkoliv je možné zakoupit mnoho druhů multiminerálních přípravků, žádný nedokáže nahradit minerály v přirozených formách a kombinacích, které jsou obsaženy v čerstvé potravě.
ENZYMY jsou katalyzátory všech biochemických procesů. Jsou naprosto nepostradatelné a nezastupitelné. Bez nich se veškeré fungování v těle zastaví. Tělo si enzymy dokáže vyrábět samo, ale s postupujícím věkem tato funkce klesá. Průmyslové zpracování potravin, výroba polotovarů a konzervace zabíjí aktivní enzymy v potravě. Syrová potrava je ideálním způsobem, jak tělu s jejich dodávkou vypomoci.

Podobný příběh, jako ten o volných radikálech, je možno vyprávět o metabolickém překyselení organismu. Lidské tělo je schopno fungovat v jen velmi úzkém rozmezí hodnot pH. Zajistit rovnováhu pH je životní záležitost. Bohužel, v současné moderní době dáváme tělu více kyselých podnětů, kterými jsou nepřirozená strava, stres, nedostatek odpočinku a pohybu, nebo naopak pohybu nadmíra, spěch. Tělo pro vyrovnání používá několik mechanismů. Překvapivě je to například hluboké a klidné dýchání. Jinou možností je využít zásob minerálních látek k neutralizaci reakcí vyvolávajících kyselé odezvy. Pro tyto reakce jsou využívány vlastní tělesné zásoby. Logicky pak vyplývá nutnost je dodávat v dostatečném množství pomocí stravy. A tím se vracíme k předchozímu bodu.

PŘIROZENÉ STRAVĚ BOHATÉ NA MINERÁLY A ENZYMY . Ta je jednou z možností, jak zabránit překyselení organismu. Problém je, že zásadité odezvy způsobuje pouze strava čerstvá a to především zelenina a ovoce a některé druhy bezlepkových obilovin nebo zelený čaj. Proto je nutné mít je na svém jídelníčku denně v dostatečném množství.

To se ale velmi často neděje, naopak, převažují potraviny obsahující cukr, bílou mouku, maso, ale i mléčné výrobky, káva, černý čaj, sůl, alkohol a chemická aditiva. A tyto všechny jsou nositeli kyselých podnětů. Jak je patrno, kyselé zdroje jsou v převaze a navíc se jedná o potraviny velice oblíbené, protože jsou obvykle chutné a jednoduše dostupné. Naopak zásadité zdroje jsou v menšině a vyžadují jistou osobní angažovanost.

Význam však mají obrovský a životně důležitý.
Žijeme v prostředí, které je do hloubky zasaženo působením naší moderní společnosti. Jen velmi těžko se hledá cokoliv čistého. Vlastně mě nenapadá vůbec nic, co by nebylo sebeméně toxicky zasaženo. Začněme vzduchem, vodou (a tím nemyslím hygienicky nečistou vodu, ale vodu kontaminovanou zbytkovými hormony, zbytky chemikálií z uzavřených cyklů a podobně), potraviny ošetřené pesticidy, herbicidy, antibiotiky, věci denní potřeby včetně potřeb pro nejmenší děti mají za sebou nejrůznější chemické procesy. A všechno zmíněné nakonec končí v našich tělech. Přirozené detoxikační a očistné mechanismy nemohou stačit.

Proto je vhodné v tomto směru napomáhat svému tělu, jak jen to jde. Existují potraviny, které mají velmi silné detoxikační působení.

Nejen to, co do těla vchází, je důležité. Důležité jsou také cesty, kterými již „použitá“ potrava z těla odchází. Jedná se o nestravitelné zbytky obsahující také určité množství toxických a odpadních látek. Nefunguje-li naše vylučování správně, pravidelně a dostatečně, zůstávají jedovaté látky v těle a dostávají se znovu do oběhu. Zajištění a udržení zdravého vylučování je součást péče o zdraví. A to nemám na mysli konzumaci laxativ a projímadel, ale zdravou stravu obsahující dostatek syrové zeleniny, obilnin a DALŠÍCH ZDROJŮ VLÁKNINY A TRÁVICÍCH ENZYMŮ. Samozřejmostí je také dostatečný pitný režim a přiměřený pohyb, což jsou záležitosti, které mají na zdravé vylučování také zásadní vliv.

Chronické zánětlivé procesy jsou názornou ukázkou toho, jak jeden mechanismus může být zároveň nezbytnou součástí fungování lidského těla a na druhou stranu jeho postupnou zhoubou. Jde jen o míru a intenzitu. Zánět je jeden z nástrojů imunitního systému a podílí se na léčbě zranění nebo nemocí. Pokud se však stane chronickým, může způsobit i vleklá a těžko léčitelná onemocnění hluboko uvnitř těla. Jejich vznik a vývoj opět úzce souvisí i s předchozími body, protože zánětům se velmi daří v kyselém prostředí bez dostatku přirozených regulačních mechanismů.

Výše zmíněné body popisují pravděpodobné příčiny, nebo alespoň spolučinitele onemocnění moderní doby. Je zřejmé, že se nejedná o izolované jevy, ale všechny spolu navzájem souvisí a podmiňují se. A všechny jsou poměrně složitě řešitelné. Respektive, jejich řešení si vyžaduje poměrně vysoké osobní nasazení. A jak správně tušíte, jedná se o komplexní přístup, který si zde označujeme jako životní styl.
Já ale mířím trošku jiným směrem. Poněkud více konkrétním.
Dovolím si zde něco málo osobního zaujetí a podělím se s vámi o nadšení s určitou skupinou potravin, z nichž některé se na první pohled potravinami téměř nezdají.

Ne, nebude to reklama na zázračné produkty či nějakou módní vlnu. Jde o čisté sympatie k něčemu, co sice není naprosto jednoznačně vědecky potvrzeno, netvrdím, že je to všelék, ale zkusit se to může. Rozhodně by to nemělo ubližovat :-)

V tomto širém a šedivém moderním civilizovaném světě se mi často stýská po zeleni. Ta pro mě symbolizuje probouzení, energii, čistotu a vitalitu.
Něco málo „zeleného“ pro sebe možná udělat můžeme bez větší námahy.
Co přesně mám na mysli? Zelené rostliny, většinou výhonky OBILOVIN, luštěnin, ZELENÉ ŘASY a zeleninu obsahující zelená barviva.
A proč je mám tak ráda? Souhlasím s názorem, že jen příroda dokáže stvořit dokonalý produkt s dokonalou kombinací a množstvím vitamínů, minerálů a ochranných látek, které jen takto spolu mohou fungovat přesně tak, jak lidské tělo potřebuje. Věřím, že cokoliv v přírodě vzniknuvšího je dokonalejší než desítky nejrůznějších MULTIVITAMÍNŮ, MULTIMINERÁLŮ A DOPLŇKŮ STRAVY  … byť je na ně moc pěkná reklama v televizi :-)
 

Zelené potraviny  - mořské řasy a zelenina.

Mořské řasy

Všechny mořské řasy obsahují chlorofyl a získávají energii fotosyntézou. Patří tedy mezi zelené potraviny a to i přesto, že opravdu zelená je jen část z nich – řada druhů má červenou nebo hnědou barvu, neboť chlorofyl je překryt jinými pigmenty.
Mořské řasy představují neodmyslitelnou součást čínské a japonské kuchyně, jejich pojídání má však tradici i na mnoha jiných místech světa. Důvodem je kromě chuti i fakt, že jde o velmi koncentrovaný zdroj živin v dobře využitelné formě.
Velkou předností mořských řas je vysoký obsah jodu. Ten je jako součást hormonu tyroxinu klíčový pro fungování štítné žlázy a tím i metabolismus energie. U dospělých vede nedostatek jodu ke snížení činnosti štítné žlázy, která se projevuje únavou a přibýváním na váze, může mít však i řadu dalších zdravotních důsledků. Zvláště nebezpečný je jeho deficit pro děti a těhotné ženy, jelikož může způsobit závažnou mentální retardaci plodu.
Proti mořským rybám, které jsou nejčastěji doporučovaným zdrojem jodu, mají řasy velkou výhodu v tom, že neobsahují téměř žádný tuk a proto v sobě nemohou kumulovat toxické látky, jako jsou polychlorované bifenyly a další karcinogeny. Z důvodu doplnění jodu bychom je měli zařazovat do jídelníčku často, ale v malém množství, abychom se vyhnuli předávkování.
Mořské řasy obsahují i řadu dalších důležitých živin – chlorofyl,VLÁKNINU, celé spektrum VITAMÍNŮ skupiny B (včetně B12),HOŘČÍK, VÁPNÍK,ZINEK,sodík a další.

Pozitivní účinky na zdraví: protivirové, protiplísňové, protizánětlivé a antibakteriální účinky. Výrazně například komplikují množení herpes viru způsobujícího opary 

podporují prevenci rakoviny, zejména v oblasti nádorů prsu, kůže a tlustého střeva díky obsaženým fytoestrogenům a polyfenolům (které mají antioxidační a protirakovinný účinek)

jsou výrazně zásadotvorné   - obsahují řadu silných  ANTIOXIDANTŮ  

díky vysokému obsahu vlákniny, chlorofylu a dalších živin pomáhají z trávicího traktu vylučovat škodliviny

nachází se v nich polysacharidy obsahující síru, které jsou přirozenými protizánětlivými prostředky, proto jsou vhodné pro osoby trpící artritidou, artrózou, alergiemi, astmatem a autoimunitními chorobami

Arame

patří mezi hnědé řasy. Má mírně nasládlou chuť. V Japonsku se užívá jako tradiční prostředek ke snížení krevního tlaku a léčbě gynekologických onemocnění

Kelp

je gigantická chaluha, která v mořích vytváří „pralesy“. Je mimořádným zdrojem jodu, pouhá čtvrtina lžičky obsahuje téměř 300 % doporučené denní dávky. Její konzumace se proto nesmí přehánět, neboť předávkování jodem může způsobit nadměrnou ČINNOST ŠTÍTNÉ ŽLÁZY projevující se zrychleným metabolismem, zvýšenou činností srdce a nárůstem krevního tlaku. PODPORUJE SPALOVÁNÍ ENERGIE, mírně zvyšuje teplotu (což zvyšuje energetický výdej).
bohatý na VITAMIN C, vitaminy B, karotenoidy, vápník, hořčík, draslík, fosfor a další má mírně projímavé účinky a schopnost vázat toxické látky a odvádět je z těla ven.
 

Nori

má vynikající chuť a snadno se upravuje, proto patří mezi nejkonzumovanější řasy, velmi bohatá na bílkoviny, karotenoidy, vitaminy C a B a řadu minerálů včetně jodu a železa. Detoxikuje, snižuje hladinu cholesterolu a triglyceridů v krvi, zlepšuje trávení a má příznivý vliv na fungování mozku, podporuje hojení ran (při vnějším použití).
 

Wakame

připravuje se z ní tradiční japonská polévka miso, která je známá výrazně posilujícími účinky (konzumují ji například ženy po porodu, aby se rychleji zotavily).
Japonské léčitelství wakame doporučuje k čištění krve a podpoře krevního oběhu,
obsahuje hojnost bílkovin, vlákniny, vápníku, jodu, hořčíku, zinku a železa, stejně jako vitaminů skupiny B.    Zpomaluje šedivění vlasů.
 

ZELENINA

Mezi zelené potraviny samozřejmě nepatří jen mladé obilné výhonky či řasy, ale i řada druhů zeleniny. Konkrétně ty, které obsahují zelené barvivo chlorofyl. Také o nich platí, že jsou zdrojem nezbytných živin, ale mají i spoustu dalších příznivých účinků na zdraví.
 

Brokolice

stejně jako ostatní příslušníci brukvovité zeleniny má jedno velké plus  - při krájení či žvýkání se uvolňují látky jménem isokyanáty, které mají prokazatelné protirakovinné účinky, neboť v játrech podporují činnost enzymů rozkládajících karcinogeny. Brokolice obsahuje například i silný antioxidant s obsahem síry a tak zvané indoly. Výzkumy ukazují, že pomáhají deaktivovat toxické metabolické produkty ženského hormonu estrogenu, který podporuje růst nádorů, zvláště pak prsu.
Dále obsahuje chlorofyl,VITAMIN C, karotenoidy, kyselinu listovou.
 

Kapusta

má také protirakovinné účinky díky isokyanátům, indolům a sirným antioxidantům, obsahuje vápník, mangan a vitamin K, karotenoid lutein, vitaminy C, B1, B2 a vlákninu.

Květák

ačkoliv bílý, obsahuje chlorofyl, stejně jako brokolice, obsahuje účinné protirakovinné látky glukosinoláty a isokyanáty, které podporují detoxikaci karcinogenů v játrech a brání jim v napadání buněčných membrán a DNA.
Vhodný především pro muže, neboť je velmi účinnou prevencí rakoviny prostaty. Pro zvýšení tohoto účinku je vhodné ochucovat jej kurkumou. V ní obsažený kurkumin dokáže stejně, jako isokyanáty v květáku zpomalit růst rakovinných buněk a kombinace těchto látek jejich účinky násobí obsahuje také vitamin C, beta karoten, kyselinu listovou a vlákninu.

Listový salát

všechny druhy se vyznačují vysokým obsahem kyseliny listové, chlorofylu, vitaminu C, hořčíku, draslíku, železa, křemíku, fluoru, vitaminů skupiny B. Díky tomu příznivě ovlivňuje trávení, imunitní systém, krvetvorbu a zdraví srdce a cév.

Pažitka

mimořádně vysoký obsah vitaminu C, antibakteriálně působící silice s obsahem síry, vitamin B1 a B2, železo, draslík, vápník.
Působí pozitivně na trávení, krevní tlak a zdraví srdce, působí proti střevním parazitům.

Petrželka

velmi bohatá na draslík, vápník, železo, hořčík, mangan, fosfor, vitamin C, karotenoidy a vitaminy skupiny B, vysoký obsah chlorofylu.
Působí močopudně a dezinfekčně, podporuje trávení a její žvýkání pomáhá redukovat pachy z jídla pozitivní vliv na gynekologické a urologické potíže, tonizuje srdeční sval a má mírně afrodiziakální účinky. Podporuje vylučování dusíkatých látek, proto se doporučuje konzumovat společně s JÍDLEM BOHATÝM NA BÍLKOVINY, zvláště s masem.

Růžičková kapusta

bohatý zdroj chlorofylu, vitaminu C, karotenoidů a kyseliny listové.
Poměrně vysoké množství bílkovin, kvůli chybějícím aminokyselinám se doporučuje konzumovat s CELOZRNNÝMI OBILOVINAMI ..

Řeřicha

obsahuje látky s antibiotickým a protizánětlivým efektem. Důležitý je obsah síry, která působí dezinfekčně a je důležitá pro vstřebávání bílkovin, krvetvorbu, buněčný růst a zdraví vlasů, pokožky a pojivových tkání. Mimořádné účinky má prvek germanium, působí protivirově, protibakteriálně, podporuje detoxikaci, okysličení organismu a komunikaci mezi buňkami, posiluje kosti a imunitní systém, obsahuje vitamin C, vápník, draslík, kyselinu listovou a jod. Podporuje zdraví štítné žlázy, imunitu, boj proti zánětlivým onemocněním, zlepšuje zdraví srdce, napomáhá proti rakovině a působí mírně antidepresivně.
Žvýkání řeřichy je důležité pro zdraví zubů a dásní.

Špenát

bohatý na vitamin C, E a skupiny B, zejména kyselinu listovou, vápník, mangan, železo, draslík, hořčík, chlorofyl, obsahuje množství aktivních enzymů a další důležité živiny. Podporuje tvorbu mateřského mléka.

Zelí

mezi zelené potraviny patří jak zelí bílé, tak i červené. Bohaté na vitamin C, kyselinu listovou, vitaminy B1, B2, vápník, draslík a síru, obsahuje vitamin K a tak zvaný vitamin U. Působí příznivě na osoby trpící žaludečními, dvanáctníkovými a kožními vředy.

Pozitivní účinky nejen zelené zeleniny mohou být narušeny možným obsahem pesticidů. Ačkoliv je v ČR jejich používání zakázané, není vyloučeno jejich používání u dovážené zeleniny. Mnoho z nich není rozpustných ve vodě, takže pouhé omývání zeleniny k jejich odstranění nestačí. Proto dávejte přednost produktům vypěstovaným v přirozených podmínkách bez užití zbytečných chemických přípravků.

 

Zelené potraviny  – řasy

Lidská populace se rozrůstá a svět čelí potravinové krizi. Značnou naději na vyřešení těchto problémů mnozí vkládají do zdroje potravy, který se ve velké části světa využívá jen minimálně: řasy. Jejich kalorická hodnota je sice mizivá, zato jsou doslova nabity VITAMINY, MINERÁLY, komplexními PROTEINY , ENZYMY,  chlorofylem a dalšími živinami, bez nichž se lidské tělo neobejde.
Zvláště nadějnými zdroji nutrientů jsou zejména dvě jednobuněčné sladkovodní řasy – SPIRULINA A CHLORELLA . Jde o velmi staré organismy, jedny z vůbec nejstarších na Zemi. Jsou velmi primitivní a jednoduché, právě v tom ale spočívá jejich síla – neplýtvají energií a veškerou svou buněčnou aktivitu zaměřují na jediný cíl – produkci živin. Díky tomu jde o snad nejkoncentrovanější zdroj živin ve známém vesmíru.

SPIRULINA

Pravděpodobně první zmínky o ní pocházejí z říše Aztéků v dnešním Mexiku. Když byla tato říše dobita španělskými vojáky, tito se velmi divili místnímu jídelníčku. Kromě kukuřice, fazolí, dýní a dalších „obyčejných“ potravin konzumovali tamní obyvatelé ve velkém zvláštní zelenou pěnu, kterou pěstovali v plovoucích zahradách na jezeře Texcoco.
Důvodem pro to byl fakt, že aztécká populace byla poměrně rozsáhlá, živila se však převážně rostlinnou stravou – domácí zvířata jako hovězí dobytek, ovce či koně, zde byla velmi vzácná. Někteří antropologové proto míní, že právě spirulina mohla být hlavním zdrojem koncentrovaných PROTEINŮ A VITAMÍNŮ skupiny B.
Stejně tak činili pravděpodobně i Mayové na poloostrově Yucatan. Obývali džungli s chudou půdou, která nebyla vhodná pro intenzivní zemědělství a složitě by dokázala uživit dvoumilionový národ.
Znovuobjevena byla SPIRULINA  v minulém století, tentokrát však v Africe. Při expedici v roce 1964 bylo zjištěno, že místní lidé sbírají z jezera zvláštní zelenou pěnu. Tu pak sušili a tvarovali do jakýchsi koláčů, které byly na místním trhu potravinovým hitem. Byla zjištěna vysoká výživová hodnota této řasy a započalo její velké zkoumání a propagování jako kvalitního zdroje živin.
Dnes spirulinu doporučují jako vynikající a bezpečný zdroj živin pro děti i dospělé jak OSN, tak Světová zdravotnická organizace. Za důležitou ji považují právě pro oblasti, kde  lidé trpí podvýživou. Existují studie, které ukazují podstatné zvýšení váhových přírůstků u dětí, které denně užívaly lžičku této řasy.

SPIRULINA - je velmi jednoduchá řasa žijící v teplých, alkalických sladkých vodách. Patří mezi modrozelené řasy, kromě chlorofylu totiž obsahuje i modré barvivo fykocyanin. Ačkoliv je jednobuněčná, je viditelná pouhým okem. Je dlouhá asi půl milimetru, což z ní dělá obra mezi řasami. Navíc se velice rychle množí a vytváří velké kolonie spirálovitého tvaru (odtud její název) a proto se velmi snadno sklízí.

Spirulina je velmi bohatým zdrojem živin. Asi 65 až 71 % její hmotnosti tvoří BÍLKOVINY s velmi vyváženým složením  AMINOKYSELIN (což je v poměru jednotce hmotnosti třikrát více než v hovězím mase). Dále v ní najdeme vysokou koncentraci vitaminů, minerálů, enzymů, sacharidů a dalších nutrientů. Jako jeden z mála rostlinných zdrojů obsahuje například hojnost vitaminu B12 (v jedné čajové lžičce se nachází dvaapůlnásobek jeho doporučené denní dávky). Na rozdíl od jiných řas má poměrně tenkou buněčnou stěnu, takže jsou její živiny snadno přístupné.
V současnosti rostou čtyři známé druhy spiruliny divoce jen na několika místech na světě – v alkalických jezerech Čadském v Čadu, mexickém Texcoco, keňských Turkana a Nakuru a v několika méně významných lokalitách. Pro komerční účely se však pěstuje i uměle, velmi kvalitní druhy pocházejí například z Číny.

Buňky spiruliny v sobě mají velké množství ribozomů, což jsou buněčné struktury, v nichž dochází k syntéze bílkovin. Právě to je důvod, proč jich tato řasa obsahuje tak vysoké množství. Tyto proteiny obsahují všechny esenciální  AMINOKYSELINY a k tomu ještě 10 z 12 dalších, které jsou zastoupeny v lidském těle. Díky své jednoduchosti a tenčím buněčným stěnám jsou pro člověka pětkrát stravitelnější než živočišné bílkoviny.
SPIRULINA je velmi vhodným doplňkem stravy například pro vegetariány a vegany, kteří mohou trpět nedostatkem některých aminokyselin, které jsou v rostlinné stravě méně zastoupeny.

SPIRULINA  žije v alkalických vodách s vysokou koncentrací minerálních solí. Navíc je schopná minerály nejen vstřebávat do svého těla, ale zároveň z nich vytváří tzv. cheláty, organické sloučeniny aminokyselin a kovů, které je tělo schopné vstřebávat a využívat mnohem lépe než minerály v anorganické formě.
SPIRULINA je bohatým zdrojem karotenoidů, což jsou tzv. prekurzory vitaminu A. Jsou jimi alfa karoten, beta karoten, echinenon, kryptoxantin, lutein a zeaxantin.
*je rovněž bohatá na pigmenty, které tělo využívá k vytváření enzymů pro své správné fungování.  Jedná se o unikátní modrý pigment fykocyanin. Stejně jako další chlorofyl má mimořádně pozitivní účinky na organismus například při léčbě zánětlivých onemocnění či v prevenci nádorových onemocnění, podporuje krvetvorbu a imunitu.
Ve spirulině najdeme také tak zvaný vitamin F. Jedná se o trojici esenciálních mastných kyselin linolové, linoleové a arachidonové, které pomáhají normalizovat hladinu cholesterolu v krvi a podílejí se na tvorbě hormonů prostagladinů a tím na regulaci krevního tlaku a pružnosti cév. Další obsažené mastné kyseliny fungují protizánětlivě a jsou nezbytné pro transport kyslíku, buněčné dýchání či zdraví vlasů, kůže a nehtů.

Pozitivní účinky na zdraví:  Ačkoliv ani spirulina není považována za lék, z výše uvedených informací je zřejmé, že její pozitivní vliv na zdraví je velký. Popsány byly účinky při léčbě a prevenci alergie, cukrovky (především 2. typu), při redukci váhy a léčbě obezity, chudokrevnosti, posílení imunity, optimalizace funkce jater, prevenci nádorových onemocnění, snižování negativních důsledků stárnutí, posílení funkce slinivky, srdce či zraku

 

CHLORELA

je jednobuněčná sladkovodní řasa, která patří k vůbec nejstarším organismům na Zemi. Dlouhou dobu byla považována prostě za jeden z milionů druhů obývajících planetu. Její nutriční vlastnosti začaly být zkoumány až v polovině 20. století v Japonsku. Zde je dnes chlorela nejprodávanějším potravním doplňkem. Velmi populární se stává také v dalších zemích světa.

Chlorela je velmi bohatý zdroj živin, obsahuje vůbec nejvíce chlorofylu z celé rostlinné říše, jde o mimořádně účinný detoxikační prostředek, který má vliv na celou řadu procesů v lidském těle.
Pěstování chlorely je navíc poměrně snadné, pokud má příznivé podmínky v podobě čisté filtrované vody a dostatku slunečního záření, množí se až neuvěřitelně rychle. Na začátku měří 2 – 3 mikrony, postupně vyroste až na velikost 8 – 10 mikronů a poté dojde k nepohlavnímu buněčnému dělení. Tento proces trvá 20 – 24 hodin, což dělá z chlorely teoreticky potravinu budoucnosti.

Lidskému tělu chlorela prospívá čtyřmi způsoby:

Nabízí komplexní výživu. Je bohatá nejen na VITAMÍNY, MINERÁLY, chlorofyl, VLÁKNINU, antioxidanty, ribonukleové kyseliny a unikátní růstový faktor CGF. To z ní činí dokonalý výživový prostředek, je prevencí onemocnění a podporuje buněčnou regeneraci. Navíc nemá žádné vedlejší účinky a je teoreticky vhodná pro každého, včetně dětí a kojenců, seniorů či dokonce domácích zvířat.

Posiluje imunitní systém a snižuje negativní účinky stresu.

Pomáhá vylučovat škodliviny díky vysokému obsahu chlorofylu a vlákniny. Podporuje vylučování pesticidů, dioxinů, těžkých kovů, zbytků léků, toxinů z cigaret či toxických produktů metabolismu.

Podporuje buněčný růst a zpomaluje stárnutí. Díky komplexu CGF (Chlorella Grow Factor), který je zodpovědný nejen za její nezvykle vysoké reprodukční schopnosti, ale zároveň dokáže podporovat buněčný růst a regeneraci v lidském těle. Tím může pomoci zpomalit stárnutí a je účinnou prevencí řady degenerativních a civilizačních onemocnění.

Chlorela je bohatý zdroj AMINOKYSELIN, které tvoří okolo 60 % její hmotnosti. Obsahuje převážně jednoduché aminokyseliny či peptidy s krátkým řetězcem, které jsou pro organismus lépe stravitelné.  Chlorela obsahuje 19 z 20 AMINOKYSELIN potřebných pro stavbu lidských bílkovin. Stejně jako spirulina je i chlorela ideálním zdrojem bílkovin například pro vegany a vegetariány.
Chlorela obsahuje také všechny potřebné vitaminy, především vitamin B12, minerály v čele s vysokým obsahem vápníku a stopové prvky, pigmenty, nenasycené mastné kyseliny, nukleové kyseliny (RNA a DNA) a vlákninu.

Jedinečnost chlorely spočívá v již zmíněném růstovém faktoru. Jedná se o komplex vysoce účinných látek obsažených v buněčném jádru – peptidy, proteiny, nukleové kyseliny, polysacharidy, beta glukany, síru a mangan v unikátních vzájemných poměrech. Díky němu podporuje zdravý (nikoliv však extrémní) růst například u dětí. Nukleové kyseliny rovněž působí preventivně proti předčasnému stárnutí, podporují syntézu enzymů, chrání buňky před degenerací a podporuje růst prospěšné mikroflóry ve střevech.

Pozitivní účinky na zdraví:
Chlorela je mimořádným detoxikačním prostředkem a podporuje zdraví jater, působí příznivě proti alergiím, anémii, artróze, autismu, reguluje hladinu krevního cukru, podporuje hojení ran, působí proti chronické únavě, podporuje imunitu, bojuje proti kvasinkovým infekcím a nádorovým onemocněním, je pomocníkem proti obezitě, předčasnému stárnutí, pomáhá při trávení a správnému fungování srdce.

Chlorela je vhodná i pro dlouhodobé užívání. Je možné jí chápat jako každodenní součást výživy. Zpočátku je třeba užívat ji pozvolna a sledovat individuální reakce těla, jejichž součástí může být očista provázená například bolestmi hlavy, či vyrážkou. Tyto příznaky však po krátké době ustoupí. Stejně jako u všech ostatních zelených potravin je třeba dobře vybírat, protože i zde závisí kvalita produktu a obsah živin na podmínkách pěstování. Důležitý je sluneční svit a čisté prostředí. S ohledem na možnou kontaminaci se doporučuje kvalita BIO. Velmi kvalitní chlorela pochází z Číny.

 

Zelené potraviny  – mladé výhonky

 

Každá z potravin je svým způsobem specifická. U některé převažují určité skupiny živin nad jinými, jedna má především očistné a detoxikační účinky, jiná má komplexní vyživovací schopnost, podporuje redukci hmotnosti či může působit pozitivně proti účinkům stresu.
NYNÍ si popíšeme zvláštnosti každé z nich.

Mladý ječmen

V mladém ječmeni najdeme prakticky téměř všechny živiny, které organismus potřebuje k fungování. Podstatné ovšem není až tak jejich přesné množství, ale fakt, že se jedná o jakýsi komplex, který působí společně. Něco jako soukolí složitého stroje, kdy stačí poškodit jediné kolečko a vše se zastaví.

Mladý ječmen totiž obsahuje desítky živin včetně těch, o jejichž funkci máme zatím jen mlhavou představu. Všechny navzájem podporují svoji vstřebatelnost a využitelnost - některé se například vzájemně chrání před zničením, třeba z důvodu působení agresivních kyselin v žaludku – a proto tělu přinášejí mnohem větší užitek než konzumace syntetických vitaminů.
Proto se také uživatelé mladého ječmene shodují, že jim tato potravina dodává energii a vitalitu (kromě příznivých zdravotních účinků), kterou u jiných potravních doplňků nepoznali.
Co se týká zastoupení jednotlivých živin, mladý ječmen se hodně podobá výhonkům pšenice (viz níže), některé látky jsou zde však významně více obsaženy (u některých jsou až desetinásobky). Jedná se o draslík, vápník, hořčík, železo a fosfor. Vyšší je i obsah důležitých enzymů, které představují až 40 % hmotnosti mladého ječmene.
Obsah účinných látek je samozřejmě závislý na způsobu pěstování, kvalitě půdy a množství slunečního svitu v dané lokalitě. Chudá půda umožní vyrůst pouze neduživým rostlinkám s nízkým obsahem minerálů a dalších důležitých látek, nedostatečná intenzita slunečního záření zase znamená nižší podíl chlorofylu, aktivních enzymů a jiných živin.
Při nákupu je tedy potřeba pečlivě sledovat, odkud produkt pochází. Tradičně vysoce kvalitní bývají mladé výhonky ječmene a pšenice pěstované v sopečných půdách slunné Austrálie a v některých oblastech USA. Výhodnější je BIO kvalita, aby se minimalizoval obsah pesticidů a jiných škodlivin.
Specifika:

obsahuje 2x více beta karotenu než mrkev

7x více vitaminu C než pomeranče

vyniká vysokým obsahem vápníku a draslíku, širokého spektra stopových prvků. Všechny minerály jsou obsaženy v příznivých vzájemných poměrech

obsahuje 5x více železa než špenát, železo je v organické formě, nemá žádné vedlejší účinky

kompletní spektrum aminokyselin, včetně esenciálních v příznivém vzájemném poměru

zanedbatelné množství energie

vysoký obsah vlákniny

mimořádně vysoké množství aktivních enzymů

Příznivé účinky na zdraví:
Výhonky mladého ječmene nejsou lékem a nelze proto říci, že jejich užívání je klíčem k vyléčení nemocí. Byl však zaznamenán příznivý vliv mladého ječmene u celé řady nemocí a problémů, jako jsou například alergie, revmatická onemocnění, lymská borelióza, únava a vyčerpání, psychické problémy, bolesti hlavy, trávicí obtíže, problémy pohybového aparátu, kožní nemoci, snížená imunita, infekce dýchacích cest, gynekologické a klimakterické potíže, dna, záněty močových cest, potíže s prostatou, diabetes, nadváha, srdečně cévní choroby, špatná funkce jater, pomáhá při léčbě alkoholismu, anémie, působí detoxikačně a proti účinkům stárnutí.

 

Mladá pšenice

Pšenice patří mezi nejstarší obiloviny vůbec. Hojně se pěstovala již ve starém Egyptě, 5000 let před Kristem a z té doby pocházejí také doklady o užívání jejích výhonků.

Specifika:

• obsahuje více karotenů než mrkev, rajčata či ledový salát
• více vitaminu C než pomeranče
• ideální forma a poměry obsažených minerálů
• působí výrazně zásadotvorně, čímž pomáhá regulovat škodlivé metabolické překyselení, které může vyvolat řadu zdravotních potíží
• obsahuje více vápníku, než mléko, ve formě pro tělo dobře využitelné. V kombinaci s jinými zdroji vápníku (semena, klíčky, mořské řasy a ořechy) může být vhodnou alternativou zdroje vápníku například pro alergiky
• obsahuje všech osm esenciálních aminokyselin, semiesenciální aminokyseliny (histidin a arginin) a řadu dalších, neesenciálních
• významné množství enzymů, především tzv SOD (superoxid dismutázy)
• mimořádně vysoký obsah vlákniny

Příznivé účinky na zdraví:
Stejně, jako jiné zelené potraviny je i pšenice pouze potravinou, ale působí příznivě v celé řadě zdravotních potíží. Uživatelé mladé pšenice se často shodují, že se při jejím užívání cítí celkově lépe a mají více energie. Důvodem může být vysoký obsah živin a významný detoxikační účinek. Mladá pšenice podporuje kvalitu spánku a pociťování zvýšené energie. Zdá se být nápomocná při léčbě chudokrevnosti, detoxikaci a posílení funkce jater, řešení problému s obezitou, neutralizuje tělesné pachy, působí ochranně před vznikem některých druhů rakoviny, zmírňuje účinky stárnutí, působí pozitivně na trávení.

Mladý ječmen i pšenici je možné konzumovat ve formě džusů nebo sušeného prášku. Nejlépe se vstřebávají na lačno, zvláště po ránu.
Obvykle se doporučuje užívání minimálně po dobu 2 – 3 měsíců, aby se plně projevily příznivé účinky, kterým předchází čištění organismu. Mladý ječmen a pšenice nemají žádné vedlejší účinky (není však vyloučena individuální negativní reakce) a proto je možné je užívat dlouhodobě jako doplněk stravy nebo prostě jako součást zdravého jídelníčku, stejně, jako konzumujeme jakoukoliv jinou zeleninu.
 

Vojtěška – Alfalfa

Patří mezi velmi staré plodiny pěstované jak v Evropě, tak v jiných částech světa. O tom, že už před staletími byla považována za mimořádnou plodinu, svědčí i její jméno – alfalfa znamená „otec všech potravin“. Využívána byla i v přírodním léčitelství a to jak v Evropě (nejstarší záznamy pocházejí z herbářů z přelomu 16. a 17. století), tak i v mnohem starších léčebných systémech Asie. Ájurvéda oceňuje především schopnost vojtěšky čistit krev, stejně jako její močopudné, hemostatické (brání ztrátám krve) a antipyretické (snižují horečku) účinky. Tradiční čínská medicína využívá také močopudných účinků a doporučuje ji při chorobách ledvin.
Dnes se sice vojtěška nepoužívá jako potravina, spíše slouží coby krmivo pro zvířata, v posledních letech se však díky svým příznivým účinkům znovu vrací na výsluní. V gastronomii jsou oblíbené klíčky alfalfy, které mají sice vysoký obsah prospěšných látek (zejména vitaminů, minerálů a enzymů), avšak minimum chlorofylu a také nižší obsah saponinů (viz níže). Jako potravní doplněk se proto podobně jako u obilovin využívají mladé výhonky.
Výhonky vojtěšky se výrazně liší obsahem prospěšných látek od složení ječmene a pšenice, jedná se totiž o luštěninu. Obsahuje méně chlorofylu, zato v ní najdeme mimořádné množství kvalitních bílkovin, 18 – 20 % (tedy více, než v hovězím mase!), vitamin U, saponiny a další unikátní látky.
Velkou předností vojtěšky je, že její kořeny zasahují velmi hluboko, obvykle 10 – 12 m, ale nezřídka i téměř 20 m pod povrch země. Díky tomu jsou schopné doslova vytáhnout velké množství živin (konkrétní hodnoty se i zde liší v závislosti na místě a způsobu pěstování).
 

Specifika:   

• vysoké množství vitaminu B6
• velmi dobrý zdroj vitaminu D
• jedna čajová lžička vojtěšky představuje několikanásobek denní dávky vitaminu K
• patří mezi nejlepší rostlinné zdroje vitaminu U – tato látka je mimořádně účinná v prevenci i léčbě žaludečních a dvanáctníkových vředů
• vysoký obsah beta karotenu, vitaminů B2, B3, B12, C, E, kyseliny listové, biotinu a cholinu
• velmi dobrý zdroj manganu
• obsahuje 7 esenciálních aminokyselin
• bohatá na enzymy, obsahuje osm esenciálních enzymů (lipázu, amylázu, kaogulázu, emulzin, invertázu, peroxidázu, pektinázu a protázu), falovonoidy (přírodní antioxidanty), saponiny (příznivý vliv na střevní mikroflóru, imunitu, protinádorové působení)

Příznivé účinky na zdraví:
Velmi účinně podporuje vylučování škodlivin z organismu.

Bývá prospěšná při léčbě diabetu, infekčních chorob (díky schopnosti ničit choroboplodné bakterie), artritidy, díky obsaženému vápníku, fosforu a vitaminu D příznivě ovlivňuje zdraví kostí a zubů, zmírňuje obtíže spojené s menopauzou, snižuje metabolické překyselení. Má diuretický efekt a přitom je šetrná k ledvinám. Podporuje prevenci nádorových onemocnění a má významný antimykotický efekt – účinně pomáhá potírat plísňová onemocnění. Příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu, zdraví srdce a cév. Údajně podporuje tvorbu mateřského mléka, zmírňuje trávicí obtíže, zvyšuje výkonnost a regeneraci.

Účinky mladých výhonků vojtěšky jsou poměrně výrazné a nastupují velmi rychle.

Na rozdíl od mladé pšenice a ječmene se ovšem nehodí k dlouhodobému užívání.

Po tříměsíční kůře je třeba udělat minimálně stejně dlouhou přestávku.

Není vhodná pro každého. Vyvarovat by se jí měly těhotné ženy a osoby s rizikem vzniku autoimunitního onemocnění lupus.

Kvůli vysokému obsahu vitaminu K se nesmí užívat spolu s léky omezujícími krevní srážlivost (včetně obyčejného aspirinu) a vysoký obsah železa může působit problémy se vstřebáváním tetracyklinových antibiotik.
Vhodná je pro sportovce, oslabené osoby a při revmatických onemocněních, problémech močového systému a žaludečních vředech.