Život s úsměvem


Jedlé trvalky lužního lesa a jejich využití (v kuchyni i na zahrádce)

 

Je-li někde ve vašem okolí lužní les, vypravte se do něj. Zaručeně se nevrátíte s prázdnou. Právě v tuto dobu zdobí jeho bylinné patro květy prvních jarních rostlin. Mnohé z nich jsou skvělou potravou bohatou na vitamíny. Některé lze nasušit a vařit z nich po celý rok léčivé čaje. Některé jedlé trvalky vám porostou i na zahrádce.

Lužní les obrůstá z jedné strany naši zahradu. V těchto dnech stačí projít bránou a v zápětí se mi pod nohama rozzáří pestrobarevný koberec žlutých prvosenek, růžovofialových plicníků, purpurových violek, běloskvoucích sasanek a sytě žlutých orsejí. Břeh říčky Oskavy je v jedné části obrostlý plantáží česneku medvědího.

Tyto první jarní světlomilné byliny vyjevují svou krásu na jaře jen tak dlouho, dokud je nezastíní další vegetace. Za několik týdnů se po nich slehne zem. Jejich ekologická nika je předurčuje k tomu, aby využily energii slunečního světla, které k nim proniká skrz zatím neolistěné koruny stromů. Rostlinky musejí stihnout vyrašit ze země, vykvést a vysemenit se dříve, než se stromové a keřové patro lesa natolik zahustí, že množství světla pronikajícího do spodních vrstev jim přestane stačit.  Štafetu potom postupně převezmou stínomilné byliny.

Výše zmíněné rostliny se dobře hodí do permakulturní zahrady. Můžete je použít k vytvoření jedlého trvalkového záhonu. Dají se sázet jako půdokryvné rostliny pod stromy a keře. Hodí se pro design rostlinných společenstev. V zahradním ekosystému mají své nezastupitelné místo, neboť představují jeden z mála jarních zdrojů potravy a energie (nektaru) pro volně žijící užitečný hmyz, který v zahradě potřebujeme, aby pracoval za nás a udržoval rovnováhu ekosystému.

Medvědí česnek

Rozsáhlé plantáže medvědího česneku poznáte někdy už podle jejich typicky česnekové vůně, která se vznáší ve vzduchu kolem. Ucítíte ji i po rozemnutí listu. Rostlinu tím bezpečně odlišíte od podobné konvalinky, která je jedovatá, ale po česneku nevoní.

Medvědí česnek má velmi širokou účinnost. Užívá se jako antibiotikum, jako silný protihnilobný prostředek, jako mírné projímadlo, pro očištění a prokrvování. Výrazně snižuje krevní tlak. (Herbář léčivých rostlin – Doplněk, Jiří Janča, Josef A. Zentrich, str. 38).

Sbírají se hlavně listy – nejlépe ještě před květem. Konzumují se převážně syrové. Hodí se do salátů, polévek, ke chlebu s máslem, do pomazánek, do smaženého vajíčka nebo jako příloha k hlavním jídlům. Můžeme z nich uvařit špenát.

Listy rychle vadnou. V igelitovém sáčku provlhčeném vodou vydrží v lednici až týden. Dají se i zmrazit nakrájené a natěsnané do přihrádek na led. K sušení se příliš nehodí. Nakrájené listy lze prosolit a naložit do sklenic. Tak by měly vydržet několik týdnů, možná i měsíců. Letos jsme prosolené listy zkusili zalít rozpuštěným vepřovým sádlem – viz foto. Uvidíme, co to udělá.

V létě po odkvětu nebo na podzim lze sbírat i cibulky, které vydrží déle než listy, ale chuťově nejsou tak dobré. Vydloubnete-li si pár rostlinek i s cibulkami a trochou zeminy, můžete si je přesadit na zahrádku. Nejlépe někam na vlhčí místo pod keř či strom. Prvních několik let nechte trsy medvědího česneku pořádně rozrůst. Pokud se mu u vás bude líbit, nebudete pro něj muset do lesa:-)

Plicník lékařský

Poznáte ho podle růžovofialových květů tvarem podobných květům prvosenky a chlupatých listů se světlejšími skvrnami. Sbírá se pouze jeho nadzemní část (stonek s listy a květy). Název této rostliny je krásným dokladem toho, jak byla předindustriální medicína našich předků propojená s rostlinami. Kostival byl na kosti, srdečník na srdce a plicník na plíce. Plicník lékařský podporuje vykašlávání, působí hojivě i regenerativně na sliznice dýchacích cest, používá se proti bolestem v krku nebo při kašli. Příznivě působí i na žaludek.

 

Výtečný je jarní salát z květů a listů plicníku, do kterého přidáme medvědí česnek a listy prvosenky. Ochutíme octem, olejem, osolíme, opepříme a podáváme jako přílohu k jídlům.

Chceme-li plicník uskladnit na delší dobu, můžeme ho naložit do octového nálevu (viz obrázek).

K sušení na čaj sbíráme kvetoucí nať nebo po odkvětu jen listy.

Prvosenka jarní

Lidově se jí říká petrklíč a patří mezi chráněné rostliny. Má ráda světlo a vlhko. Poznáte ji podle žlutých květů na dlouhém bezlistém stonku, jenž vyrůstá z přízemní růžice listů. Využít lze všechny části rostliny včetně oddenku, ze kterého se připravují léčivé čaje a sirupy. Nejčastěji se sbírají květy.

Z květů smíchaných s medem se dříve vyrábělo žluté víno připomínající chutí sladkou medovinu. Čerstvé květy můžeme vyluhovat v alkoholu a připravit z nich prvosenkový likér (viz foto). Ze sušených květů je výborný čaj.

Violka vonná

Menší nízká rostlinka s fialovými květy. Oddenek s kořenícími výběžky dosahuje délky až 250 cm. Violku vonnou poznáte od jiných druhů violek podle její typicky „fialkové“ vůně, kterou má jen ona.

Z květů lze připravit likér či sirup. Salátu z jiných jarních rostlin dodají květy ovocnou „fialkovou“ příchuť, kterou nepřehluší ani zálivka z octa.

Bršlice kozí noha

Patří k dalším trvalkám lužního lesa. Ráda se rozrůstá i na stinnějších a méně udržovaných místech zahrad. Pod jedním z našich ořešáků vytvořila souvislý hustý porost, který lze sklízet kosou.

Mladé i starší listy lze zpracovat na špenát. Chuťově ani konzistencí se od pravého špenátu prý téměř neliší. Ještě to musím vyzkoušet. Z listů se připravuje salát. Čím jsou listy starší, tím jsou tvrdší a tím více chutnají po petrželi.

V kameninovém hrnci můžeme připravit „bršlici na kyselo“. Přidáme listy a desetiprocentní solný nálev (100 g soli na 1 l vody) a necháme tři týdny stát při pokojové teplotě. Občas sebereme pěnu. Nakonec hrnec uložíme do studena a nálev „zakonzervujeme“ trochou oleje. Před podáváním listy opláchneme vodou, abychom je zbavili soli a mohla vyniknout jejich chuť. Bršlici můžeme i nasolit podobně jako medvědí česnek.

Doporučujeme:  http://www.potravinovezahrady.cz/jedle-trvalky-luzniho-lesa-a-jejich-vyuziti-v-kuchyni-i-na-zahradce/

Jmenuji se Marek Kvapil. Jsem zahradník a sběratel odrůd (semínek). Provozuji tento web a lektoruji zde nabízené kurzy, jimiž prošly stovky účastníků. Píšu a přednáším o permakultuře, zahradničení, udržitelném zemědělství a problémech průmyslové společnosti. Vystudoval jsem filosofii a sociologii. Zahradničím na Hané.
 
Mobil: 777 151 101
Email: potravinovezahrady@centrum.cz